Životopis

Narozen 24. července v jihomoravských Ivančicích.

Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací, současně navštěvuje večerní kurzy kreslení.

Pozván hrabětem Khuen-Belasim k vytvoření dekorací zámku Emmahof.

Díky finanční podpoře Khuen-Belasiho zahajuje studia na mnichovské Akademii umění.

Za trvající podpory hraběte Khuen-Belasiho odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.

V lednu 1889 jej hrabě nečekaně přestává podporovat. Mucha opouští školu a začíná se živit jako ilustrátor. Jeho práce publikují české časopisy, po roce 1890 navazuje spolupráci s různými pařížskými časopisy a nakladateli.

Pověřen důležitou zakázkou ilustrovat Scènes et épisodes de l'histoire d'Allemagne (Výjevy a příběhy z dějin Německa) od Charlese Seignobose.

Navrhuje svůj první plakát objednaný Sarah Bernhardt, v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Plakát má okamžitě senzační úspěch a Mucha podepisuje smlouvu na na šestiletou spolupráci s "Božskou Sarah".

Je vytištěno Muchovo první dekorativní panó Čtyři roční doby.

V únoru je zahájena Muchova první samostatná výstava v galerii Bodinière v Paříži, vystavováno 107 prací, následováno v květnu výstavou v Salon des Cent s 448 díly. Výbor z této výstavy byl k vidění také v Topičově salonu v Praze.

Přijímá pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900.

Zahajuje práci na návrhu interiéru a průčelí slavného Fouquetova klenotnictví v Rue Royale v Paříži.

Vychází Documents décoratifs, vzorník dekorativních motivů a příručka pro umělce.

V Paříži se seznamuje se svou budoucí ženou Marií Chytilovou, v Praze navrhuje výpravu k Smetanově opeře Libuše pro Národní divadlo.

Mucha odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a současně maluje řadu portrétů a reklamních zakázek. V USA zůstává činný až do roku 1910.

Vrací se do Čech a pronajímá si prostory na zámku Zbiroh, aby zde pracoval na Slovanské epopeji. Ve východním křídle zámku zároveň se svou rodinou žije.

Dokončuje výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu, jako poslední velké umělecké dílo secesního stylu v Praze.

Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklý Československý stát.

Probíhá obrovsky navštěvovaná výstava Muchových prací v Brooklynském muzeu v New Yorku.

Mucha se se svou rodinou stěhuje do vily v pražské Bubenči. 21.9. Je kompletní cyklus Slovanská epopej oficiálně předán českému lidu a městu Praze.

Navrhuje barevné vitrážové okno pro pražskou katedrálu sv. Víta.

Po vpádu Němců do Československa je Mucha, kvůli svým zednářským aktivitám, mezi prvními osobami zatčenými Gestapem. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se rychle zhoršuje a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově. Pařížský grafický časopis Arts et métiers vydává číslo věnované Muchově památce.