Životopis

ALFONS MUCHA (1860-1939)

1860 Narozen 24. července v jihomoravských Ivančicích.
1879 Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekoraci.
1883 Pozván hrabětem Khuenem Belasim, aby vyzdobil zámek Emmahof.
1885 Díky finanční podpoře hraběte Belasiho zahajuje Mucha studia na mnichovské Akademii výtvarných umění.
1887 Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.
1892 Pověřen ilustrovat Scenes et episodes de l’histoire d’Allemagne od Charlese Seignobose.
1894 Vytváří první plakat pro Sarah Bernhardtovou v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Tento úspěch mu zajistil šestiletou smlouvu s „božskou Sarah“.
1896 Vytištěno první Muchovy dekorativní panó Čtyři roční doby.
1897 V únoru začíná jeho první samostatná výstava v pařížské galerii Bodiniere, kde vystavuje 107 děl. V květnu následuje výstava v rámci Salonu des Cent, kde představí 448 děl. Výbor z těchto děl je posléze k viděni v Topičově salonu v Praze.
1899 Přijímá pověření rakousko-uherské vlády zúčastnit se Světové výstavy v Pařiži v roce 1900.
1900 Zahajuje práci na návrhu výzdoby Fouquetova klenotnictví v Paříži, v němž vytvořil jeden z nejskvostnějších secesních interiérů.
1902 Vychází výtvarná příručka Documents decoratifs.
1905 Vychází Figures decoratifs.
1906 Mucha odjíždí do USA, kde působí jako učitel a současně maluje velké množství portrétů.
1910 Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji.
1911 Dokončuje výzdobu Primátorského sálu v pražském Obecním domě, která představuje poslední zásadní dílo pražské secese.
1918 Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklou Československou republiku.
1921 Úspěšná výstava Muchových děl v Brooklynském muzeu v New Yorku.
1928 Oficiální předáni kompletního cyklu Slovanská epopej českému lidu a městu Praze.
1931 Navrhuje vitráž pro chrám sv. Vita v Praze.
1939 Po německé okupaci Československa je Mucha mezi prvními zatčenými gestapem. Ačkoliv se brzy může vrátit domů, jeho zdraví se natolik zhoršilo, že 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově Slavín.

 

© Mucha Museum / Mucha Trust 2017

Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
OK   Další informace