MUCHA museum

OTEVŘENO DENNĚ
10:00 - 18:00

Alfons Maria Mucha (1860-1939) je nejvíce znám svou prominentní rolí, kterou hrál při tvarování estetiky francouzské secese na přelomu století. Jako zápolící a poměrně neznámý umělec českého původu žijící v Paříži, dosáhl Mucha okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ačkoliv se tiskař obával přijmout Muchův konečný nákres vzhledem k jeho nekonvenčnímu stylu, Bernhardt jej zbožňovala a u pařížanů měl takový úspěch, že někteří sběratelé podpláceli lepiče, aby jim plakát přenechali, anebo jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí. ´Muchův styl´ vešel ve známost. Úspěch onoho prvního plakátu vedl ke smlouvě mezi Bernhardt a Muchou a v následujících letech jeho práce pro ni a pro ostatní zahrnovala kostýmy a jevištní dekorace, návrhy pro magazíny a obaly knih, šperky a nábytek a četné plakáty. Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20-ti obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej.

1860	Narozen 24. července v Ivančicích na jižní Moravě.
1879	Odchází do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací.
1883	Pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací zámku Emmahof ve Vídni.
1885	Zahajuje studium na mnichovské Akademii umění, podporován hrabětem Khuen-Belassim.
1887	Odchází do Paříže studovat na Akademii Julian.
1892	Pověřen ilustrovat Scenés et épisodes de l'histoire d'Allemagne od Charlese Seignobose.
1894	Navrhuje svůj první plakát objednaný Sarah Bernhardt, v roli Gismondy, dramatu od Victora Sardou. Tento úspěch byl důvodem k uzavření smlouvy na 6 let s "božskou Sarah".
1896	Je vytištěno Muchovo první dekorativní panó Čtyři roční doby.
1897	Únor: první samostatná výstava v galerii Bodiniére v Paříži, vystavováno 107 prací, následováno v květnu výstavou v Salon des Cent's s 448 díly. Výbor z této výstavy byl k vidění také v Topičově salonu v Praze.
1899	Přijímá pověření Rakousko-Uherské vlády k účasti na světové výstavě v Paříži v roce 1900.
1900	Zahajuje práci na návrhu výzdoby Fouquetova klenotnictví, jednoho z vynikajících secesních interiérů.
1902	Vychází Documents décoratifs, příručka pro umělce.
1905	Vychází jeho Figures décoratives.
1906	Mucha odjíždí do Ameriky, kde vyučuje a současně maluje řadu portrétů.
1910	Vrací se do Prahy, aby pracoval na Slovanské epopeji.
1911	Dokončuje výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu, jako poslední velké umělecké dílo secesního stylu v Praze.
1918	Navrhuje poštovní známky a bankovky pro nově vzniklý Československý stát.
1921	Úspěšná výstava Muchových prací v Brooklynském muzeu, New York.
1928	Kompletní cyklus Slovanská epopej je oficiálně předán českému lidu a městu Praze.
1931	Navrhuje barevné okno pro pražskou katedrálu sv. Víta.
1939	Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními Gestapem zatčenými osobami. Je mu sice dovoleno vrátit se domů, ale jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.